Nový stavební zákon nabyl účinnosti k 1. 1. 2024 pro tzv. vyhrazené stavby (infrastrukturní stavby jako např. dálnice). Pro jiné, než vyhrazené stavby nabývá účinnosti od 1. 7. 2024. Každý majitel stavby má povinnost uchovávat stavební dokumentaci v takovém stavu, jaký odpovídá aktuálnímu skutečnému provedení stavby. Tato legislativa má za cíl zrychlit a zkvalitnit výstavbu v Česku. Nyní se čeká na přijetí prováděcích vyhlášek, přičemž není jisté, zda budou přijaty do 1. 7. 2024. Dle systematiky právní úpravy by právě v těchto vyhláškách mělo být stanoveno, co přesně má být obsaženo v dokumentaci.

Ohledně samotné dokumentace skutečného provedení/pasportu stavby (viz §167 a §245 NSZ), má vlastník stavby povinnost tuto dokumentaci/pasport uchovávat po celou dobu existence stavby. Pokud taková dokumentace není dostupná, může stavební úřad uložit vlastníkovi povinnosti vytvořit si tzv. pasport stavby, tedy zjednodušené formy dokumentace, která popisuje aktuální stav a uspořádání nemovitosti. Podle úpravy NSZ je možné dokumentaci uchovávat digitálně. Nesplnění povinnosti uchovávat dokumentaci může naplnit přestupek, a za tento může vlastníkovi hrozit podle § 302 NSZ pokuta do výše 400 000 Kč.

Metoda BIM zásadně mění způsob, jakým pracujeme s informacemi o stavbě. Doposud byly tyto informace roztříštěné na řadě míst - v papírové dokumentaci, elektronických souborech, v e-mailech, SMS, různých chatech a část dokonce proběhla jen v telefonátech. V obrovském množství informací vázajících se ke každé stavbě nebylo snadné (ani možné) se plně orientovat. Důsledkem toho byla nedorozumění, ale také různé kolize a z nich plynoucí vícepráce znamenající i vyšší náklady.
Při práci metodou BIM využívají všichni jeden Informační modele stavby (IMS) a je tak zajištěno, že pracují se stejnou verzí informace. S verzí nejnovější a aktuálně platnou. Všechny informace v IMS jsou navíc vzájemně provázané a lze využívat fulltextové vyhledávání. Najít potřebné informace pro rozhodování je tak otázkou pár kliknutí myší místo dlouhých hodin (často) marného hledání.

Koncepce zavedení metody BIM byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení, ze dne 2. listopadu 2016. V něm vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR. Na základě usnesení 682 by měli veřejní zadavatelé zadávat a řídit své nadlimitní stavební zakázky (tedy ty s cenou vyšší než 150 milionů korun) metodou BIM.

Přestože jsme v rámci digitalizace stavebního řízení již v předstihu digitalizovali archiv našeho Stavebního úřadu pro č.p. ve vlastním městě Humpolci, čeká nás následný krok při naplňování povinnosti veřejného zadavatele pro nadlimitní veřejné zakázky, a to povinné zpracování digitálních modelů staveb.

S první nabídkou na provedení 3D modelů přišla společnost Intellmaps Praha, s kterou jsem dohodli vypracování rámcové nabídky na provedení digitálního zaměření v 3D vzorku budov (č.p. 300 a 3101 - úřad na Horním náměstí, ZŠ Hradská) a ostatního majetku města Humpolce (místní hřbitov). Nabídky jsou umístěny v příloze, z nichž je patrný finanční rozsah digitalizace. Domnívám se, že pokud stát nařídí veřejnému sektoru to co Koncepce BIM obsahuje, bude nezbytné pokrýt náklady s tím spojené z konkrétního dotačního titulu. Tento návrh má za cíl upozornit na to, co nás s nevyšší pravděpodobností v nejbližších letech čeká, při přípravě a před realizací významných investic, které bude nezbytné řešit formou vypsání nadlimitní veřejné zakázky. Určitě se bude jednat např. o projekty rozšíření kapacit ZŠ Hradská, Komplex Spolkový dům a ZŠ Husova, ČOV a pod. Bylo by dobré po nabytí účinnosti prováděcích předpisů k novému stavebnímu zákonu včas reagovat a BIM postupně realizovat.