Čistírna odpadních vod města Humpolec byla uvedena do trvalého provozu v roce 1981. Jedná se o mechanicko  biologickou čistírnu s kalovým a plynovým hospodářstvím.  Součástí této čistírny je i biologický dočišťovací rybník Valcha.  V roce 1997, době kdy město Humpolec přebíralo vodohospodářský majetek od s.p. JiVaK do majetku města se realizovala akce pod názvem  "Intenzifikace ČOV Humpolec", jejíž součástí bylo odbahnění sedimentační nádrže (rybník Valcha), úprava technologického provozu (výměna dmychadel, provzdušňovacích elementů a elektroinstalace  MaR).  Další rekonstrukce, respektive intenzifikace ČOV pod názvem  "Humpolec  intenzifikace ČOV" byla zahájena v srpnu v roce 2005 a ukončena též v srpnu roku 2006 nákladem 60 mil Kč včetně DPH. Na tuto stavbu byla poskytnuta podpora z evropského fondu ERDF ve výši 41,3 mil. KČ, dále ze SFŽP ČR, OP Infrastruktura  sekce ŽP ve výši 5,8 mil,-Kč a podíl města činil cca 13 mil. Kč.  Rekonstrukce řešila z části úpravy stavebních objektů (srážkové oddělovače, sdružený objekt, strojní odvodnění kalu, uskladňovací a vyhnívací nádrže, provozní budova a další), výstavbu nových objektů (lapák štěrku, hrubé česle, vírový lapák písku), dále se jednalo o technologické úpravy (nové vystrojení lapák písku, jemné česle, nové zařízení ve sdruženém objektu, plynové a kalové hospodářství a pod). Rekonstrukce se také týkala elektroinstalace (kompletní výměna el. rozvaděčů a elektrických rozvodů).  Na konci roku 2012 byla uvedena do provozu kogenerační jednotka CENTO 80.  Její pořizovací hodnota se pohybovala okolo 5,4 mil. Kč. Jednotka byla pořízena provozovatelem ČOV a město tuto investici splácí. Letošní rok je posledním splátkovým rokem.  Jinak úsporou za nenakoupenou elektrickou energii a s připočítáním tak zvaného zeleného bonusu byly náklady navráceny zhruba za 5 až 6 let.  Kapacita této intenzifikované ČOV byla v té době projektována na 28 700 EO.  Skutečné zatížení okolo 23 000 EO a výhledové zatížení bylo stanoveno v rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 30. 5. 2005 na 28 200 EO.  V následujících letech, podle informací získaných od provozovatele, docházelo k postupnému zvyšování látkovému zatížení ČOV na EO nad povolené limity odpadních vod na přítoku. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli v roce 2015 zadat zpracování kapacitní studie na intenzifikace ČOV. Cílem této studie je návrh intenzifikace ČOV, tak aby bylo zajištěno spolehlivé a účinné čištění OV a zajistit dodržování limitů kvality vyčištěných OV podle požadavků platné legislativy.  Předpokládá se tedy navýšení produkce OV o 10% ve výhledu 5 let a o dalších 10% ve výhledu 10 let. Vycházeno je z očekávaného rozvoje města a průmyslových zón.  Projektovaná kapacita je navrhována na 40 000 EO (ekvivalentní obyvatelé) s výhledem 5 let a 45 000 EO pro výhled na 10 let.  Protože rozdělení intenzifikace například na dvě etapy nebo části není v tomto případě z mnoha hledisek (např. ekonomické, získání podpory a pod.),  moc výhodné je intenzifikace, co se týká kapacity zatížení, ve studii navrhována pro výhled 10 let. Studie navrhuje opravy stávajících stavebních objektů, dále se jedná o návrh výstavby nových objektů (svozová jímka, retenční nádrž, jímka fugátu).  Jedná se také o poměrně velký zásah do podélných nádrží, kde je navrženo prohloubení dosazovací a aktivační části z původních 2,7 m na 4,2 m, které zajistí zlepšení hydraulických poměrů a vyšší stabilitu celého provozu.  Dále je navrženo provést i stavební úpravy týkající se stávajícího měrné objektu, kterým je měřeno množství vyčištěné OV z ČOV.  Na tuto studii navazovalo posouzení a zhodnocení ČOV ve vztahu k nárůstu odpadních vod od významných producentů a jejich vliv na kapacitu a provoz ČOV.   Významným producentem odpadních vod, které jsou vypouštěny do veřejné kanalizace a natékají do ČOV je společnost Rodinný pivovar Bernard a.s. S tímto producentem jsou vedena jednání ohledně snižování zatížení ve vypouštěných odpadních vodách z areálu pivovaru.  V současné době pivovar řeší již výstavbu anaerobní předčistící stanice odpadních vod. Tímto opatřením dojde k významnému uvolnění kapacity zatížení ČOV.  Jak vychází ze zpracované studie z roku 2015, nejedná se jen o uvolnění kapacity zatížení ČOV, ale o celkovou modernizaci s výhledem na další rozvoj města Humpolec. Předpokládané finanční náklady na realizaci stavby vycházející z této studie byly v roce 2015 odhadovány ve výši 74 mil. Kč bez příslušné DPH.    V letošním roce je zadána studie, která řeší ověření výsledků studie z roku 2015 ve vztahu k aktuálnímu látkovému zatížení nátoku na ČOV a dále návrhy na řešení problematiky plynového a kalového hospodářství včetně kalové koncovky - řešení  tak zvané hygienizace kalů a jejich likvidace. Jedná se o studii pro následné zpracování projektové dokumentace na intenzifikace ČOV. Vše bude rozděleno po jednotlivých objektech tak, aby se v případě potřeby mohly řešit tyto objekty samostatně.  Tato studie respektive její výsledky týkající se hlavně hodnoty kapacity zatížení  ČOV jsou navrhovány v souladu se Strategickým plánem města Humpolec a Územně plánovací dokumentací. Jedná se o rozvoj bytového fondu, koncepce průmyslu, technická infrastruktura, řešení odvádění dešťové vody apod.

Na základě spolupráce a jednání s provozovatelem je doporučeno zahájit i celkové posouzení kanalizační sítě z hlediska přívalových srážek (jak krátkodobých, tak i dlouhodobých) a proměření odlehčovacích komor v návaznosti na ochranu ČOV. Jedná se o programové zpracování zadaných dat  "Matematický model". Tento model umožňuje popsat a zhodnotit také chování kanalizační sítě při různých zatížení s možností modelování pří napojování nových lokalit a to jak pro výstavbu ZTV pro RD, bytových domů nebo průmyslových zón.  Město Humpolec nemá zpracovaný takzvaný generel kanalizační sítě (tím to se zatím uspořily mil. Kč za zpracování a údržbu), ale přesto by bylo dobré a doporučuje se zpracování tohoto "Matematického modelu" kanalizační sítě, kde se budou moci lépe modelovat možnosti zatížení srážek a zároveň tato data ukáží dopad na zatížení ČOV. Data je dále možné využít pro získání energie z odpadních vod. Jedná se o zaměření na energetickou efektivitu provozování, tzv. energetickou náročnost ČOV s možností využití obnovitelných zdrojů energie v rámci areálu ČOV.  Toto je doporučováno ještě zpravovat před zahájením konkrétních projektových prací (např. by se jednalo o energetický posudek). V případě žádosti o podporu na intenzifikaci ČOV by se mělo jednat i o uznatelný náklad v rámci připravovaných dotačních titulů a bude to i jedna z podmínek pro získání podpory.  Tuto problematiku a způsoby realizace uvedeného posouzení bude vhodné ještě projednat podrobněji s odbornými pracovníky firem, zabývající se přímo touto problematikou.  V současné době probíhají jednání o podmínkách nových dotačních programů v gesci MŽP pro oblast životního prostředí s evropskou komisí. (OPZP-2021-2027).  Zde je jednou z oblastí i dostavba a rekonstrukce ČOV, doplnění technologií, využití obnovitelných zdrojů energie v rámci ČOV apod. V rámci těchto jednání je zakládán Modernizační fond, který je přímo zaměřen na využívání energie z odpadních vod.  I z tohoto programu by bylo možné žádat o podporu na případný projekt zaměřený přímo na energetickou efektivitu provozování ČOV.   Zde provozovatel doporučuje provést zhodnocení opět přes modelový software ČOV z naměřených dat a dat nově navrhovaných vstupů znečištění.

Také je třeba ještě na tomto místě zmínit, že záměrem města je i zahájit řešení problematiky čištění OV v místních částech města Humpolec.  Z důvodu možnosti řešit čištění těchto OV čerpáním na ČOV v Humpolci byly navrženy obce Světlice a Plačkov.  Zde nyní probíhá na veřejných kanalizačních stokách prohlídka k ověření jejich stavu pro případné využití v rámci projektu.  Takovýto projekt bude moci být řešen také jen za předpokladu získání podpory z dotačního programu.

Navrhovaný předpokládaný časový plán směřující k realizaci intenzifikaci ČOV Humpolce.  

1. Projednat možnosti a způsoby posouzení ČOV se zaměřením na energetickou efektivitu provozování (využívání energie z odpadních vod, energetický posudek (např. tepelná čerpadla, fotovoltaika apod.) v roce 2022 v návaznosti na připravované dotační tituly
2. Na základě realizovaných studií zadat zpracování PD na intenzifikaci ČOV, rok 2023, opět v návaznosti na vyhlášené dotační programy (zde by bylo možné na PD například využít i dotační titul Kraje Vysočina grant Čistá voda) včetně řešení vydání příslušného povolení stavby.
3. Podat žádost o podporu na realizaci stavby Intenzifikace ČOV z vyhlášeného dotačního programu a zároveň řešit i zadání výběrové řízení na zhotovitele stavby intenzifikace ČOV Humpolec.

Přílohou této zprávy je situace, která se týká předpokládané stavby Intenzifikace ČOV Humpolec. Barevně označené objekty jsou  navrhované nové  stavby (objekty) a žlutě označené objekty (nádrže) jsou navrhovány na celkovou rekonstrukci. To je ve stručnosti vše k řešení rozvoje a případné intenzifikace ČOV Humpolec.